Blog

Pokud čtete hodně a často, je pro vás čtečka úplně ideálním řešením. Většina lidí se tomuto zařízení brání, s tím, že to nemůže být to pravé, není přeci nad ten pocit, když můžete přečtenou knihu zaklapnout a odložit. To je sice na jednu stranu pravda, na druhou stranu elektronická čtečka má na rozdíl od papírové, klasické verze knih nejednu výhodu…

1.       Je lehká a skladná, místo jedné, dvou, desítek, nebo stovek knih vám stačí jedno lehké zařízení. Můžete tedy mít spousty titulů neustále s sebou.
2.       Není potřeba papír! To se sice na první pohled nejeví jako výhoda, na druhou stranu se o výhodu jedná, šetří se totiž příroda, stromy a lesy.
3.       Čtečka vydrží na jedno nabití až 20 dní. Zní to sice neuvěřitelně, ale je tomu tak. Čtečka má neuvěřitelně malou spotřebu elektrické energie, stačí ji tedy nabíjet jen jednou za čas.

4.       Nejedná se o podsvícené zařízení! Spousty lidí namítají, že čtečka kazí oči. Není to ale pravda! Čtečka nevyzařuje žádné světlo, funguje na principu elektronického inkoustu, a tak čtení z ní není zraku o nic víc škodlivé, než čtení z klasické papírové knihy!
5.       Má připojení na internet. Tuto výhodu oceníte především ve chvíli, kdy budete chtít rychle sehnat nějaký titul. Není problém se kdekoli připojit na veřejnou wifi síť a titul zakoupit, případně stáhnout zdarma.
6.       Ano, je to tak, některé knihy stáhnete i zadarmo. Na nejednu z knih jsou totiž dávno propadlá autorská práva jejich autorů. Knihy bývají digitalizované a je možné je buď zakoupit, nebo zdarma stáhnout z některého portálu, který je k tomu určený. Digitalizací knih, na které se již nevztahují autorská práva se zabývá například Městská knihovna hlavního města Prahy. Na jejich webu je možné tato díla stáhnout ve formátu .pdf, který většina čteček běžně podporuje. Tyto publikace bývají zpravidla doplněné o zajímavé informace o autorovi.
Nezměníte tedy na elektronické čtečky názor?

Pokud čtete hodně a často, je pro vás čtečka úplně ideálním řešením. Většina lidí se tomuto zařízení brání, s tím, že to nemůže být to pravé, není přeci nad ten pocit, když můžete přečtenou knihu zaklapnout a odložit. To je sice na jednu stranu pravda, na druhou stranu elektronická čtečka má na rozdíl od papírové, klasické verze knih nejednu výhodu…

1.       Je lehká a skladná, místo jedné, dvou, desítek, nebo stovek knih vám stačí jedno lehké zařízení. Můžete tedy mít spousty titulů neustále s sebou.
2.       Není potřeba papír! To se sice na první pohled nejeví jako výhoda, na druhou stranu se o výhodu jedná, šetří se totiž příroda, stromy a lesy.
3.       Čtečka vydrží na jedno nabití až 20 dní. Zní to sice neuvěřitelně, ale je tomu tak. Čtečka má neuvěřitelně malou spotřebu elektrické energie, stačí ji tedy nabíjet jen jednou za čas.

4.       Nejedná se o podsvícené zařízení! Spousty lidí namítají, že čtečka kazí oči. Není to ale pravda! Čtečka nevyzařuje žádné světlo, funguje na principu elektronického inkoustu, a tak čtení z ní není zraku o nic víc škodlivé, než čtení z klasické papírové knihy!
5.       Má připojení na internet. Tuto výhodu oceníte především ve chvíli, kdy budete chtít rychle sehnat nějaký titul. Není problém se kdekoli připojit na veřejnou wifi síť a titul zakoupit, případně stáhnout zdarma.
6.       Ano, je to tak, některé knihy stáhnete i zadarmo. Na nejednu z knih jsou totiž dávno propadlá autorská práva jejich autorů. Knihy bývají digitalizované a je možné je buď zakoupit, nebo zdarma stáhnout z některého portálu, který je k tomu určený. Digitalizací knih, na které se již nevztahují autorská práva se zabývá například Městská knihovna hlavního města Prahy. Na jejich webu je možné tato díla stáhnout ve formátu .pdf, který většina čteček běžně podporuje. Tyto publikace bývají zpravidla doplněné o zajímavé informace o autorovi.
Nezměníte tedy na elektronické čtečky názor?

Pokud čtete hodně a často, je pro vás čtečka úplně ideálním řešením. Většina lidí se tomuto zařízení brání, s tím, že to nemůže být to pravé, není přeci nad ten pocit, když můžete přečtenou knihu zaklapnout a odložit. To je sice na jednu stranu pravda, na druhou stranu elektronická čtečka má na rozdíl od papírové, klasické verze knih nejednu výhodu…

1.       Je lehká a skladná, místo jedné, dvou, desítek, nebo stovek knih vám stačí jedno lehké zařízení. Můžete tedy mít spousty titulů neustále s sebou.
2.       Není potřeba papír! To se sice na první pohled nejeví jako výhoda, na druhou stranu se o výhodu jedná, šetří se totiž příroda, stromy a lesy.
3.       Čtečka vydrží na jedno nabití až 20 dní. Zní to sice neuvěřitelně, ale je tomu tak. Čtečka má neuvěřitelně malou spotřebu elektrické energie, stačí ji tedy nabíjet jen jednou za čas.

4.       Nejedná se o podsvícené zařízení! Spousty lidí namítají, že čtečka kazí oči. Není to ale pravda! Čtečka nevyzařuje žádné světlo, funguje na principu elektronického inkoustu, a tak čtení z ní není zraku o nic víc škodlivé, než čtení z klasické papírové knihy!
5.       Má připojení na internet. Tuto výhodu oceníte především ve chvíli, kdy budete chtít rychle sehnat nějaký titul. Není problém se kdekoli připojit na veřejnou wifi síť a titul zakoupit, případně stáhnout zdarma.
6.       Ano, je to tak, některé knihy stáhnete i zadarmo. Na nejednu z knih jsou totiž dávno propadlá autorská práva jejich autorů. Knihy bývají digitalizované a je možné je buď zakoupit, nebo zdarma stáhnout z některého portálu, který je k tomu určený. Digitalizací knih, na které se již nevztahují autorská práva se zabývá například Městská knihovna hlavního města Prahy. Na jejich webu je možné tato díla stáhnout ve formátu .pdf, který většina čteček běžně podporuje. Tyto publikace bývají zpravidla doplněné o zajímavé informace o autorovi.
Nezměníte tedy na elektronické čtečky názor?

Alkohol je nejstarší běžně užívaná látka, která ovlivňuje naši psychiku. Pro jeho nízkou cenu, snadnou dostupnost, rychlý a zaručený účinek je nejoblíbenější „drogou“, kterou většina z nás hojně užívá. Nepřipouštíme si, že jde o návykovou a škodlivou látku. Konzumace alkoholu je v naší kultuře tak hluboko zakořeněná, že si bez dobrého pití nedovedeme představit žádnou důležitou životní událost a vlastně ani zábavu.

Alkohol v české historii
Alkohol pijí Češi odedávna a ani náboženství nám dříve nezabránilo v jeho konzumaci, obzvlášť když voda byla nápojem jen těch nejchudších a nebylo jisté, zda není zdravotně závadná. V mnoha jiných částech světa je však normální nepít, na celém světě prý nikdy neokusila alkohol téměř polovina dospělých. V České republice je to pouze 2,6 % obyvatel, z toho 11 % lidí starších 15 let už nepije alkohol déle než rok.

Pití už od dětství
Abstinentů možná přibývá, stejně tak ale stoupá počet mladých, kteří začínají s pitím velmi brzy. Koupit alkohol není nic těžkého, a to i přes přísnou legislativu a tvrdé postihy, které hrozí prodávajícímu. Už mladá generace tak považuje pivo, víno nebo tvrdý alkohol za běžnou součást zábavy a volného času. Proč by ne, když to vidí u rodičů. A rodiče nebo prarodiče někdy berou spíš s humorem, když se jejich nezletilé děti tak trochu „líznou“.

Jak se bavit střízlivě?
Kdo chce vést aktivní společenský život, musí s kamarády chodit do restaurací a hospod. A jakmile někdo nepije, následují nevyhnutelné otázky. U žen je to „Nejsi těhotná?“ a u mužů něco na způsob „Nejsi nemocnej?“ Odpověď, že dotyčný prostě nechce dnes pít, umí se bavit i bez alkoholu nebo v krajním případě chce nějakou dobu abstinovat, se setkávají při nejlepším s rozpačitými reakcemi. A často následuje i vyřazení dotyčného z kolektivu, protože už s ním „není žádná sranda“. Potom nezbývá než si najít partu abstinentů.

Co ale dělá takový abstinent v hospodě? Jak se baví na diskotéce? Jak si bez alkoholu dodává kuráž? Jak může slavit svoje nebo cizí narozeniny, když si ani nepřipije? S alkoholem je náš život spojený těsněji, než bychom si sami chtěli přiznat. Normální je pít. Češi svůj alkohol tak milují, že si vytvořili průpovídky typu „Pivo je levnější než nealko“, „Pivo dělá hezká těla“, „Pivo podporuje tvorbu mléka při kojení“ atd. Opak je pravdou, ale to nikdo slyšet nechce.

Alkohol v ohrožení
V poslední době se zbrojí proti kouření a Češi se bojí, že bude napadeno i jejich milované pití. Co když jim někdo začne cpát, že alkohol škodí zdraví? Co když nebude možné pít na ulici, ba ani v parku? A nakonec nám zakážou pití úplně! Je to tyranie, návrat k diktatuře! Ale to, že alkohol je sám o sobě pro mnoho lidí otrokářem, který jim diktuje život, to už si nepřiznáme.

Každý, kdo to někdy zkusil, ví, že bavit se lze i bez alkoholu. Normálně, bez kocoviny, s výraznou finanční úsporou a bez výpadků paměti. Tak proč to nepraktikovat častěji a přestat se dívat na abstinenci jako na něco divného?

Alkohol je nejstarší běžně užívaná látka, která ovlivňuje naši psychiku. Pro jeho nízkou cenu, snadnou dostupnost, rychlý a zaručený účinek je nejoblíbenější „drogou“, kterou většina z nás hojně užívá. Nepřipouštíme si, že jde o návykovou a škodlivou látku. Konzumace alkoholu je v naší kultuře tak hluboko zakořeněná, že si bez dobrého pití nedovedeme představit žádnou důležitou životní událost a vlastně ani zábavu.

Alkohol v české historii
Alkohol pijí Češi odedávna a ani náboženství nám dříve nezabránilo v jeho konzumaci, obzvlášť když voda byla nápojem jen těch nejchudších a nebylo jisté, zda není zdravotně závadná. V mnoha jiných částech světa je však normální nepít, na celém světě prý nikdy neokusila alkohol téměř polovina dospělých. V České republice je to pouze 2,6 % obyvatel, z toho 11 % lidí starších 15 let už nepije alkohol déle než rok.

Pití už od dětství
Abstinentů možná přibývá, stejně tak ale stoupá počet mladých, kteří začínají s pitím velmi brzy. Koupit alkohol není nic těžkého, a to i přes přísnou legislativu a tvrdé postihy, které hrozí prodávajícímu. Už mladá generace tak považuje pivo, víno nebo tvrdý alkohol za běžnou součást zábavy a volného času. Proč by ne, když to vidí u rodičů. A rodiče nebo prarodiče někdy berou spíš s humorem, když se jejich nezletilé děti tak trochu „líznou“.

Jak se bavit střízlivě?
Kdo chce vést aktivní společenský život, musí s kamarády chodit do restaurací a hospod. A jakmile někdo nepije, následují nevyhnutelné otázky. U žen je to „Nejsi těhotná?“ a u mužů něco na způsob „Nejsi nemocnej?“ Odpověď, že dotyčný prostě nechce dnes pít, umí se bavit i bez alkoholu nebo v krajním případě chce nějakou dobu abstinovat, se setkávají při nejlepším s rozpačitými reakcemi. A často následuje i vyřazení dotyčného z kolektivu, protože už s ním „není žádná sranda“. Potom nezbývá než si najít partu abstinentů.

Co ale dělá takový abstinent v hospodě? Jak se baví na diskotéce? Jak si bez alkoholu dodává kuráž? Jak může slavit svoje nebo cizí narozeniny, když si ani nepřipije? S alkoholem je náš život spojený těsněji, než bychom si sami chtěli přiznat. Normální je pít. Češi svůj alkohol tak milují, že si vytvořili průpovídky typu „Pivo je levnější než nealko“, „Pivo dělá hezká těla“, „Pivo podporuje tvorbu mléka při kojení“ atd. Opak je pravdou, ale to nikdo slyšet nechce.

Alkohol v ohrožení
V poslední době se zbrojí proti kouření a Češi se bojí, že bude napadeno i jejich milované pití. Co když jim někdo začne cpát, že alkohol škodí zdraví? Co když nebude možné pít na ulici, ba ani v parku? A nakonec nám zakážou pití úplně! Je to tyranie, návrat k diktatuře! Ale to, že alkohol je sám o sobě pro mnoho lidí otrokářem, který jim diktuje život, to už si nepřiznáme.

Každý, kdo to někdy zkusil, ví, že bavit se lze i bez alkoholu. Normálně, bez kocoviny, s výraznou finanční úsporou a bez výpadků paměti. Tak proč to nepraktikovat častěji a přestat se dívat na abstinenci jako na něco divného?

Alkohol je nejstarší běžně užívaná látka, která ovlivňuje naši psychiku. Pro jeho nízkou cenu, snadnou dostupnost, rychlý a zaručený účinek je nejoblíbenější „drogou“, kterou většina z nás hojně užívá. Nepřipouštíme si, že jde o návykovou a škodlivou látku. Konzumace alkoholu je v naší kultuře tak hluboko zakořeněná, že si bez dobrého pití nedovedeme představit žádnou důležitou životní událost a vlastně ani zábavu.

Alkohol v české historii
Alkohol pijí Češi odedávna a ani náboženství nám dříve nezabránilo v jeho konzumaci, obzvlášť když voda byla nápojem jen těch nejchudších a nebylo jisté, zda není zdravotně závadná. V mnoha jiných částech světa je však normální nepít, na celém světě prý nikdy neokusila alkohol téměř polovina dospělých. V České republice je to pouze 2,6 % obyvatel, z toho 11 % lidí starších 15 let už nepije alkohol déle než rok.

Pití už od dětství
Abstinentů možná přibývá, stejně tak ale stoupá počet mladých, kteří začínají s pitím velmi brzy. Koupit alkohol není nic těžkého, a to i přes přísnou legislativu a tvrdé postihy, které hrozí prodávajícímu. Už mladá generace tak považuje pivo, víno nebo tvrdý alkohol za běžnou součást zábavy a volného času. Proč by ne, když to vidí u rodičů. A rodiče nebo prarodiče někdy berou spíš s humorem, když se jejich nezletilé děti tak trochu „líznou“.

Jak se bavit střízlivě?
Kdo chce vést aktivní společenský život, musí s kamarády chodit do restaurací a hospod. A jakmile někdo nepije, následují nevyhnutelné otázky. U žen je to „Nejsi těhotná?“ a u mužů něco na způsob „Nejsi nemocnej?“ Odpověď, že dotyčný prostě nechce dnes pít, umí se bavit i bez alkoholu nebo v krajním případě chce nějakou dobu abstinovat, se setkávají při nejlepším s rozpačitými reakcemi. A často následuje i vyřazení dotyčného z kolektivu, protože už s ním „není žádná sranda“. Potom nezbývá než si najít partu abstinentů.

Co ale dělá takový abstinent v hospodě? Jak se baví na diskotéce? Jak si bez alkoholu dodává kuráž? Jak může slavit svoje nebo cizí narozeniny, když si ani nepřipije? S alkoholem je náš život spojený těsněji, než bychom si sami chtěli přiznat. Normální je pít. Češi svůj alkohol tak milují, že si vytvořili průpovídky typu „Pivo je levnější než nealko“, „Pivo dělá hezká těla“, „Pivo podporuje tvorbu mléka při kojení“ atd. Opak je pravdou, ale to nikdo slyšet nechce.

Alkohol v ohrožení
V poslední době se zbrojí proti kouření a Češi se bojí, že bude napadeno i jejich milované pití. Co když jim někdo začne cpát, že alkohol škodí zdraví? Co když nebude možné pít na ulici, ba ani v parku? A nakonec nám zakážou pití úplně! Je to tyranie, návrat k diktatuře! Ale to, že alkohol je sám o sobě pro mnoho lidí otrokářem, který jim diktuje život, to už si nepřiznáme.

Každý, kdo to někdy zkusil, ví, že bavit se lze i bez alkoholu. Normálně, bez kocoviny, s výraznou finanční úsporou a bez výpadků paměti. Tak proč to nepraktikovat častěji a přestat se dívat na abstinenci jako na něco divného?

Alkohol je nejstarší běžně užívaná látka, která ovlivňuje naši psychiku. Pro jeho nízkou cenu, snadnou dostupnost, rychlý a zaručený účinek je nejoblíbenější „drogou“, kterou většina z nás hojně užívá. Nepřipouštíme si, že jde o návykovou a škodlivou látku. Konzumace alkoholu je v naší kultuře tak hluboko zakořeněná, že si bez dobrého pití nedovedeme představit žádnou důležitou životní událost a vlastně ani zábavu.

Alkohol v české historii
Alkohol pijí Češi odedávna a ani náboženství nám dříve nezabránilo v jeho konzumaci, obzvlášť když voda byla nápojem jen těch nejchudších a nebylo jisté, zda není zdravotně závadná. V mnoha jiných částech světa je však normální nepít, na celém světě prý nikdy neokusila alkohol téměř polovina dospělých. V České republice je to pouze 2,6 % obyvatel, z toho 11 % lidí starších 15 let už nepije alkohol déle než rok.

Pití už od dětství
Abstinentů možná přibývá, stejně tak ale stoupá počet mladých, kteří začínají s pitím velmi brzy. Koupit alkohol není nic těžkého, a to i přes přísnou legislativu a tvrdé postihy, které hrozí prodávajícímu. Už mladá generace tak považuje pivo, víno nebo tvrdý alkohol za běžnou součást zábavy a volného času. Proč by ne, když to vidí u rodičů. A rodiče nebo prarodiče někdy berou spíš s humorem, když se jejich nezletilé děti tak trochu „líznou“.

Jak se bavit střízlivě?
Kdo chce vést aktivní společenský život, musí s kamarády chodit do restaurací a hospod. A jakmile někdo nepije, následují nevyhnutelné otázky. U žen je to „Nejsi těhotná?“ a u mužů něco na způsob „Nejsi nemocnej?“ Odpověď, že dotyčný prostě nechce dnes pít, umí se bavit i bez alkoholu nebo v krajním případě chce nějakou dobu abstinovat, se setkávají při nejlepším s rozpačitými reakcemi. A často následuje i vyřazení dotyčného z kolektivu, protože už s ním „není žádná sranda“. Potom nezbývá než si najít partu abstinentů.

Co ale dělá takový abstinent v hospodě? Jak se baví na diskotéce? Jak si bez alkoholu dodává kuráž? Jak může slavit svoje nebo cizí narozeniny, když si ani nepřipije? S alkoholem je náš život spojený těsněji, než bychom si sami chtěli přiznat. Normální je pít. Češi svůj alkohol tak milují, že si vytvořili průpovídky typu „Pivo je levnější než nealko“, „Pivo dělá hezká těla“, „Pivo podporuje tvorbu mléka při kojení“ atd. Opak je pravdou, ale to nikdo slyšet nechce.

Alkohol v ohrožení
V poslední době se zbrojí proti kouření a Češi se bojí, že bude napadeno i jejich milované pití. Co když jim někdo začne cpát, že alkohol škodí zdraví? Co když nebude možné pít na ulici, ba ani v parku? A nakonec nám zakážou pití úplně! Je to tyranie, návrat k diktatuře! Ale to, že alkohol je sám o sobě pro mnoho lidí otrokářem, který jim diktuje život, to už si nepřiznáme.

Každý, kdo to někdy zkusil, ví, že bavit se lze i bez alkoholu. Normálně, bez kocoviny, s výraznou finanční úsporou a bez výpadků paměti. Tak proč to nepraktikovat častěji a přestat se dívat na abstinenci jako na něco divného?

Alkohol je nejstarší běžně užívaná látka, která ovlivňuje naši psychiku. Pro jeho nízkou cenu, snadnou dostupnost, rychlý a zaručený účinek je nejoblíbenější „drogou“, kterou většina z nás hojně užívá. Nepřipouštíme si, že jde o návykovou a škodlivou látku. Konzumace alkoholu je v naší kultuře tak hluboko zakořeněná, že si bez dobrého pití nedovedeme představit žádnou důležitou životní událost a vlastně ani zábavu.

Alkohol v české historii
Alkohol pijí Češi odedávna a ani náboženství nám dříve nezabránilo v jeho konzumaci, obzvlášť když voda byla nápojem jen těch nejchudších a nebylo jisté, zda není zdravotně závadná. V mnoha jiných částech světa je však normální nepít, na celém světě prý nikdy neokusila alkohol téměř polovina dospělých. V České republice je to pouze 2,6 % obyvatel, z toho 11 % lidí starších 15 let už nepije alkohol déle než rok.

Pití už od dětství
Abstinentů možná přibývá, stejně tak ale stoupá počet mladých, kteří začínají s pitím velmi brzy. Koupit alkohol není nic těžkého, a to i přes přísnou legislativu a tvrdé postihy, které hrozí prodávajícímu. Už mladá generace tak považuje pivo, víno nebo tvrdý alkohol za běžnou součást zábavy a volného času. Proč by ne, když to vidí u rodičů. A rodiče nebo prarodiče někdy berou spíš s humorem, když se jejich nezletilé děti tak trochu „líznou“.

Jak se bavit střízlivě?
Kdo chce vést aktivní společenský život, musí s kamarády chodit do restaurací a hospod. A jakmile někdo nepije, následují nevyhnutelné otázky. U žen je to „Nejsi těhotná?“ a u mužů něco na způsob „Nejsi nemocnej?“ Odpověď, že dotyčný prostě nechce dnes pít, umí se bavit i bez alkoholu nebo v krajním případě chce nějakou dobu abstinovat, se setkávají při nejlepším s rozpačitými reakcemi. A často následuje i vyřazení dotyčného z kolektivu, protože už s ním „není žádná sranda“. Potom nezbývá než si najít partu abstinentů.

Co ale dělá takový abstinent v hospodě? Jak se baví na diskotéce? Jak si bez alkoholu dodává kuráž? Jak může slavit svoje nebo cizí narozeniny, když si ani nepřipije? S alkoholem je náš život spojený těsněji, než bychom si sami chtěli přiznat. Normální je pít. Češi svůj alkohol tak milují, že si vytvořili průpovídky typu „Pivo je levnější než nealko“, „Pivo dělá hezká těla“, „Pivo podporuje tvorbu mléka při kojení“ atd. Opak je pravdou, ale to nikdo slyšet nechce.

Alkohol v ohrožení
V poslední době se zbrojí proti kouření a Češi se bojí, že bude napadeno i jejich milované pití. Co když jim někdo začne cpát, že alkohol škodí zdraví? Co když nebude možné pít na ulici, ba ani v parku? A nakonec nám zakážou pití úplně! Je to tyranie, návrat k diktatuře! Ale to, že alkohol je sám o sobě pro mnoho lidí otrokářem, který jim diktuje život, to už si nepřiznáme.

Každý, kdo to někdy zkusil, ví, že bavit se lze i bez alkoholu. Normálně, bez kocoviny, s výraznou finanční úsporou a bez výpadků paměti. Tak proč to nepraktikovat častěji a přestat se dívat na abstinenci jako na něco divného?

Alkohol je nejstarší běžně užívaná látka, která ovlivňuje naši psychiku. Pro jeho nízkou cenu, snadnou dostupnost, rychlý a zaručený účinek je nejoblíbenější „drogou“, kterou většina z nás hojně užívá. Nepřipouštíme si, že jde o návykovou a škodlivou látku. Konzumace alkoholu je v naší kultuře tak hluboko zakořeněná, že si bez dobrého pití nedovedeme představit žádnou důležitou životní událost a vlastně ani zábavu.

Alkohol v české historii
Alkohol pijí Češi odedávna a ani náboženství nám dříve nezabránilo v jeho konzumaci, obzvlášť když voda byla nápojem jen těch nejchudších a nebylo jisté, zda není zdravotně závadná. V mnoha jiných částech světa je však normální nepít, na celém světě prý nikdy neokusila alkohol téměř polovina dospělých. V České republice je to pouze 2,6 % obyvatel, z toho 11 % lidí starších 15 let už nepije alkohol déle než rok.

Pití už od dětství
Abstinentů možná přibývá, stejně tak ale stoupá počet mladých, kteří začínají s pitím velmi brzy. Koupit alkohol není nic těžkého, a to i přes přísnou legislativu a tvrdé postihy, které hrozí prodávajícímu. Už mladá generace tak považuje pivo, víno nebo tvrdý alkohol za běžnou součást zábavy a volného času. Proč by ne, když to vidí u rodičů. A rodiče nebo prarodiče někdy berou spíš s humorem, když se jejich nezletilé děti tak trochu „líznou“.

Jak se bavit střízlivě?
Kdo chce vést aktivní společenský život, musí s kamarády chodit do restaurací a hospod. A jakmile někdo nepije, následují nevyhnutelné otázky. U žen je to „Nejsi těhotná?“ a u mužů něco na způsob „Nejsi nemocnej?“ Odpověď, že dotyčný prostě nechce dnes pít, umí se bavit i bez alkoholu nebo v krajním případě chce nějakou dobu abstinovat, se setkávají při nejlepším s rozpačitými reakcemi. A často následuje i vyřazení dotyčného z kolektivu, protože už s ním „není žádná sranda“. Potom nezbývá než si najít partu abstinentů.

Co ale dělá takový abstinent v hospodě? Jak se baví na diskotéce? Jak si bez alkoholu dodává kuráž? Jak může slavit svoje nebo cizí narozeniny, když si ani nepřipije? S alkoholem je náš život spojený těsněji, než bychom si sami chtěli přiznat. Normální je pít. Češi svůj alkohol tak milují, že si vytvořili průpovídky typu „Pivo je levnější než nealko“, „Pivo dělá hezká těla“, „Pivo podporuje tvorbu mléka při kojení“ atd. Opak je pravdou, ale to nikdo slyšet nechce.

Alkohol v ohrožení
V poslední době se zbrojí proti kouření a Češi se bojí, že bude napadeno i jejich milované pití. Co když jim někdo začne cpát, že alkohol škodí zdraví? Co když nebude možné pít na ulici, ba ani v parku? A nakonec nám zakážou pití úplně! Je to tyranie, návrat k diktatuře! Ale to, že alkohol je sám o sobě pro mnoho lidí otrokářem, který jim diktuje život, to už si nepřiznáme.

Každý, kdo to někdy zkusil, ví, že bavit se lze i bez alkoholu. Normálně, bez kocoviny, s výraznou finanční úsporou a bez výpadků paměti. Tak proč to nepraktikovat častěji a přestat se dívat na abstinenci jako na něco divného?

Řezání kovu je velmi užitečný proces, kdy oddělujeme kovový materiál od sebe. Jedním ze způsobů je řezání za pomocí pilového kotouče, jenž má určité vlastnosti.

Dělení kovů

Možnosti

V kovoobráběcích firmách je zapotřebí neustále od sebe oddělovat kovové materiály, protože upravovat jejich rozměry je základ. To platí jak u firem, tak i u běžné dílny třeba nějakého kutila. Prvním velice častým typem je rozrušování, kdy jednoduše sáhneme po ruční úhlové brusce a můžeme za pomocí řezného kotouče. Ten je poměrně tenký, a proto nám umožňuje rozdělovat materiál hezky od sebe a bez problémů.

Samozřejmě zde záleží na materiálu, řezné rychlosti a typu kotouče. Dále tu máme možnost stříhání, která už začíná od pouhých nůžek na plech a pokračuje přes strojní stříhání až po ty největší stříhací stroje, které si poradí i s několikacentimetrovým tlustým materiálem. V dnešní době je také velmi oblíbený laserový paprsek, kdy cena takového stroje je vysoká, ale hezky plní svůj účel a pracuje s naprostou přesností, přičemž se jedná o počítačově řízené zařízení. Ovšem doma v dílně postačí i obyčejná pilka na kov.

Kotoučová pila

Jednou z možností je bezesporu také řezání pilou se speciálním kotoučem, což má své výhody, a proto je tento způsob poměrně hodně rozšířen. Ovšem i ten nejlepší stroj se neobejde bez speciálního nástroje, a proto musíme koupit správný pilový kotouč na kov https://www.i-nastroje.cz/Pilove-kotouce-c22_298_2.htm. U průměru není moc nad čím bádat, protože dát větší, než předepsaný rozhodně nemůžeme a menším zbytečně přijdeme o možnost řezat rozměrnější materiály.

U počtu zubů je dobré se zaměřit, protože méně zubů má nějaké výhody a na druhou stranu nevýhody, a proto je nejlepší zvolit zlatou střední cestu. Rozhodně se musíme zaměřit také na tvar a sklon zubů, protože bez toho nedocílíme optimálního řezu. Také si pamatujte, že čím tenčí kotouč, tím pro lepší řez lépe, ale nesmí se to přehnat, protože pak hrozí třeba nadměrné zahřátí a zkroucení. Výběr je široký, takže stačí správně vybrat a potom můžeme zvesela řezat.