Mírně zvlněný terén, co není vhodný ani na lyžování, ani na in-line bruslení po rovince – řeklo by se, docela obyčejná pahorkatina za Prahou. To je však jen velmi zevrubný pohled podpořený mapovým podkladem s hustými i širokými vrstevnicemi polí a luk, jehož strohé podání nezachytí ta malebná zákoutí a rozkošná vesnická stavení s bílou fasádou. Docela prostý kraj, řídce obydlený, bez průmyslových aglomerací a zástavby panelových sídlišť.
Do těchto míst pronikala civilizace velmi pozvolna, podobně jako tomu bylo v České Kanadě, v okolí Nové Bystřice na Jindřichohradecku. Máte-li štěstí na příznivé počasí a nebudete-li ovlivněni melancholií zatažené oblohy, budete si tu připadat jako v severní Itálii, v provincii Bolzano, sevřeni Sarntalskými a Otzalskými Alpami. Tamní město Merano vytváří podobnou atmosféru, odtud také pramení pojmenování kraje na jih od města Sedlec – Prčice známé jako Český Merán.
Pochopitelně tu nehledejte čtyřtisícovky zdvihající se majestátně do výše, krajina je poněkud skromnější, o to více však půvabnější. Bude vám připadat něčím zvláštní, harmonická a přívětivá. Název Český Merán pochází z období největšího rozkvětu Rakouska-Uherska, kdy severní Itálie byla součástí monarchie, a kdy se do těchto míst vydal gymnazijní profesor Václav Křížek, jemuž město Merano jeho rodiště vzdáleně připomínalo.
Chlístovské menhiry
Krajina je mezi lidmi známa především díky Chlístovským menhirům, kamenným blokům na úpatí Javorové hory, a dále skalisky a půvabnými vrcholky hor Větrov a Vápenka nedaleko obce Střezimíř, ležící na železniční trati z Prahy do Tábora.
Dětství Karla Hynka Máchy
Poměrně málo se mezi lidmi rozšířila informace, že odtud pochází rodina básníka Karla Hynka Máchy. Ten tu trávil své dětství v období prázdnin a jeho pobyt si můžete připomenout drobným nápisem na tabulce na návsi obce Měšetice.
